Zdeněk Partyš: Pro toho, kdo k Opavě něco cítí, musí být současné výsledky frustrující

9. 10. 2012
Redakce

Narodil se sice na jihu Moravy, jenomže stačila návštěva Opavy a ze Zdeňka Partyše se stává kovaný Opavák. Ve slezské metropoli se tento devětadvacetiletý záložník zabydlel.

Klub z Městských sadů mu přirostl k srdci tak hodně, že dokonce odmítl nabídku z mateřské Zbrojovky Brno. „Opavu mám rád, jsem tu spokojený,“ svěřil se bratranec mediálně propírané Gábiny Partyšové. O to víc nyní zkušeného záložníka trápí výkony jeho Opavy. „Nedaří se nám, a to mě žere. Přitom tým špatný nemáme,“ krčí rameny Zdeněk Partyš. O současných opavských problémech už více v následujícím rozhovoru.

Zdeňku, máme za sebou devět kol a Opava čeká stále na výhru. Před sezonou by vás asi tak černý scénář asi ani ve snu nenapadl…
„Sám jsem z toho zdrcený. Nezbývá nám nic jiného než zvládnout posledních sedm kol podzimu tak, abychom se dostali ze sestupových příček. V zimní přestávce bude dost prostoru na případné změny a dobrou přípravu na jarní část.“

Patříte ke zkušeným hráčům, v čem vidíte příčinu tak katastrofálního vstupu do sezony?
„Zlomové byly první dva domácí zápasy, které jsme měli vyhrát. V obou utkáních jsme vedli, celkem jsme ztratili čtyři body, a to nám hodně ublížilo. Pak si taky myslím, že jeden vedle druhého jsme si pozdě uvědomili, že je zle. Najednou v zápase proti Karviné bylo vidět, že jsme konečně táhli za jeden provaz. Všichni dřeli, šli na doraz a bylo vidět, že i když nám to fotbalově nejde, každý se vydal na maximum. Tohle nám v předchozích zápasech chybělo.“

Musí to být asi psychicky náročné vidět Opavu na posledním místě tabulky…
„Pro toho, kdo k Opavě něco cítí, to musí být frustrující. Osobně to zažívám dnes a denně. Mám x telefonátu od spoluhráčů z jiných klubů, kteří nechápou, co se s námi děje. Diví se, jak je možné, že máme jen čtyři body. Podotýkám ale, že všichni nám věří. Máme kádr na to, abychom se posunuli výše.“

Opavský tým převzal ambiciózní trenér David Vavruška, jak vnímáte spolupráci s tímto koučem? Došlo k razantním změnám třeba v trénincích?
„Tréninky jsou nyní jiné, jsou kratší, ale intenzivnější a hodně o rychlosti. Trenér se snaží, když to řeknu zjednodušeně, s malým prostorem na co nejméně dotyků a hodně kontaktů v osobních soubojích. Je cítit, že trenér vyznává ofenzivní fotbal a dbá hodně na práci útočníků. Plus vidím také v tom, že trenér se snaží být jeden z nás, snaží se nám vyhovět. Na druhou stranu ale dokáže být i velmi přísný. Věřím, že sázka na něj byla správným krokem.“

Před utkáním ve Znojmě se v kabině objevily dvě posily - Tomáš Mrázek s Jarem Kostelným. Jak vy osobně vnímáte tyto dvě nové tváře?
„Mrázu znám velice dobře, a to jsme spolu hráli jen půl roku. Věřím mu a znám jeho myšlení, které se podobá mému, a tudíž Opavě stoprocentně pomůže. S Jarem Kostelným se znám necelé dva týdny a musím říci, že je to super chalan.“

V zápase proti Karviné jste naznačili, že by to mohlo jít. A to i pro mnohé v netradiční sestavě…
„Sestava prošla změnami. Kluci to odehráli výborně, nechci nikoho chválit, ti, co nastoupili, zahráli výborné utkání a jen tak dál.“

Závěr utkání provázely velké emoce. Co vy říkáte na střelce Bestu?
„Tak v první řadě chci říci, že jsem s Bestií hrával. Je to kluk, který udělá pro mužstvo všechno, tady se to ukázalo, škoda, že se to stalo zrovna nám. Byla to ruka jak vyšitá, což on sám po zápase přiznal. Zaráží mě, že těmto lidem všechno stále prochází, a to i přesto, že jsou na disciplinárkách častými hosty, ale nechci brečet, takový je fotbal. Něco podobného jsem zažil v utkání Brno – Most, když dal v 80. minutě také gól rukou a nám to přineslo tři body.“

Když to trochu odlehčíme, jeden trénink jste absolvovali na Malé Morávce, kde jste sbírali houby. První otázka směřuje k osobní bilanci…
„Byl jsem ve skupině pěti lidí s Mrázou, Sedlem, Radzim a Oťasem. Před lesem jsem si řekl, že nebudu sbírat malé smrady a chci něco pořádného, po pěti minutách jsem našel pořádného macka a tím pro mě sbírání skončilo, pak už šlo jen o malé prcky. Všechny nás pak zastínil Ota Novák, který našel praváka jak z pohádky. Šlo o velmi pozitivní akci a v lese jsme si to pořádně užili.“

Co se s houbami stalo?
„Jelikož jsem sám, tak jsem vše dal klukům, co mají rodiny. Jeden košík putoval do prádelny k našim dvěma pradlenkám, Madlenkám.“

Po houbařském maratonu následoval zasloužený oběd. Ten se ale údajně neslučoval s jídelníčkem profesionálního fotbalisty…
„Měli jsme vepřo, knedlo, zelo a bylo to výborné. Když to řeknu takhle, občas člověk zhřešit může. Centr do šestnáctky stejně není z těstovin.“

Horkou novinkou z vašeho osobního života je výměna ve vozovém parku. Zdeněk Partyš už není spojován s červenou Audi…
„Je to tak, z benzinu jsem přešel na diesel.“

Poslední otázka směřuje k vaší rodině. Jak vy osobně vnímáte mediální masáž okolo vaší sestřenice Gábiny, Pepy Kokty a nově Ornelly?
„Bulvár vůbec nečtu, hnusí se mi. Jediné, co vím, že každý den mě informují mí spoluhráči o vztahu Gábiny a Pepy nebo někoho třetího. Samozřejmě je to rodina a přeji jí všechno nejlepší a doufám, že bude v životě šťastná. I když myslím, že ve světě showbyznysu až tak šťastný být nemůžeš.“

Rozhovor vyšel v klubovém bulletinu k zápasu proti Varnsdorfu


sdílet