oficiální web
Slezského fotbalového clubu Opava
neděle 17.2., 21.kolo
FK Jablonec 2
Slezský FC Opava 2
pondělí 25.2., 22.kolo
SFC Opava 
od 18:00
 Plzeň
Rozhovor – Michal Hampel

Michal Hampel: Práce kondičního trenéra mě naplňuje

13.02.2019, autor Redakce
Opava – Bývalý útočník Michal Hampel patří do skupiny hráčů, které Opava vychovala a zahráli si ligu. Dnes dvaačtyřicetiletý borec má na kontě devětatřicet zápasů v nejvyšší soutěži, ve kterých se dvakrát zapsal mezi střelce. Ve své době to měl těžké, jako odchovanec musel o místo v základní sestavě tvrdě bojovat.

Debutoval 30. července roku 1995 proti Drnovicím. Poměrně brzy, v sedmadvaceti letech, se jeho profesionální kariéra uzavřela. Impulzem k tomuto kroku byly i vleklé zranění kolena, podrobil se čtyřem plastikám. Chvíli ještě hrával za Jakubčovice, následně působil v nižších soutěžích v Rakousku.

Na sedm let se odstěhoval do Anglie a dal se na studia. Má vystudovanou vysokou školu a během toho stihl návrat i rodného klubu. Michal Hampel nyní působí v roli kondičního trenéra u opavského áčka. Hodně napilno měl na nedávném soustředění v Uherském Brodě, kde připravoval na návrat zraněného Jana Schaffartzika, ten si jeho práci hodně pochvaloval.

Michale, po letech jste se zpátky vrátil do svého mateřského klubu, a to jako kondiční trenér, můžete v kostce popsat náplň vaší práce?
Vše se odvíjí od toho, co požaduje trenér Ivan Kopecký, který se mnou kondiční stránku komunikuje. V kostce k tomu patří vše, co se kondice týče. To znamená: především síla, rychlost, vytrvalost, koordinace, flexibilita, a tak dále. Samozřejmě k tomu patří individuální tréninky s hráči, kteří chtějí nebo potřebují.

Těžíte při své práci hodně z kariéry profesionálního fotbalisty?
Určitě mi to pomáhá. Pokud znáte sportovní prostředí, kde působíte jako kondiční trenér i z pozice hráče, tak je to určitě obrovská výhoda.

Když sledujete ligové zápasy, ožívají vám v hlavě myšlenky na svou vlastní kariéru?
Samozřejmě. Je tady skvělá parta, která chce na sobě pracovat a má silného týmového ducha. V takovém prostředí ožívají myšlenky velmi rychle. Prožívám hodně zápasy a vnímám všechny ty emoce, které jsou s tím spojené. Dokážu se vžít do pocitu hráčů po vyhraném i prohraném zápase.

Sám jste ligu za Opavu hrával, jak na toto období vzpomínáte?
Nejvíc asi vzpomínám na ten první rok, kdy Opava postoupila poprvé v historii do 1. ligy a skončili jsme v tabulce šestí. Byl tady silný sponzor, velmi kvalitní hráči a skvělí fanoušci, bez kterých by to nešlo a nejde ani dnes. Byla to paráda.

Jak jste vnímal tehdejší fotbalovou horečku v Opavě?
Byla to mánie, neskutečné. Jako hráči jsme to pociťovali nejen na stadiónu, ale všude kolem. Dodnes si živě pamatuji, když přijela Sparta s takovými hráči, jako Nedvěd, Kouba, Řepka, Lokvenc, Koller a další. Vyhráli jsme 2:0 a na stadiónu bylo přes 15 tisíc lidí. Ta euforie byla obrovská. Škoda, že jsem byl tehdy mladý, bylo mi 19 let a spousta věcí pro mě byla samozřejmostí a vnímal jsem je jinak. Dneska, bych si tu fotbalovou horečku užil daleko více.

Bylo těžké v tehdejší konkurenci prosadit se jako odchovanec?
Jak bych to řekl. Patřím ještě do generace, kdy se na odchovance nahlíželo trochu jinak. Nebyla to přímo doba s heslem „mládí vpřed“ spíše jsem slýchával „ty jsi ještě mladý, ty máš ještě čas“. I přesto jsem se s tím měl popasovat lépe. Každopádně, v té době tady byla obrovská konkurence a nebylo jednoduché se prosadit. Na druhou stranu vás ta konkurence jako hráče posouvala dopředu.

Za trenéra Kellera jste ve druhé lize prožil nejplodnější období, jak na to vzpomínáte?
Slavili jsme postup do 1. ligy, vyhýbalo se mi zranění, fotbalově se mi dařilo. Měli jsme kvalitní tým a dobrou partu, chodilo spoustu fanoušků. Na toto období se mi vzpomíná velmi dobře. (usmívá se)

Myslíte si, že jste se mohl ve fotbale prosadit více?
Řeknu to tak, kdybych měl dnešní rozum a vyhýbala se mi zranění (Michal Hampel má čtyři plastiky předního křížového vazu na levém koleni – pozn. red.) tak…. Ale na kdyby se nehraje. Prostě se to v té době nesešlo.

Kam vedly vaše kroky po konci v Opavě?
Profesionální kariéru v Opavě jsem ukončil ve 26 nebo 27 letech. Pak jsem ještě hrál rok v Rakousku nižší soutěž, ale už jsem to měl spojené s jinými aktivitami a potom půl roku v Jakubčovicích nad Odrou, kde jsem se po půl roce znovu zranil, a posléze fotbalovou kariéru ukončil.

Nějakou dobu jste žil v Anglii, tam to ale asi nebylo o fotbale….
Máte pravdu, nebylo. Když jsem ukončil fotbalovou kariéru z důvodu vleklých zranění, musel jsem vyskočit z fotbalové bubliny a začít v prostředí, které pro mě bylo nové. Rozhodl jsem se pro Anglii z mnohá důvodů. Původně to bylo na jeden, dva roky. Nakonec z toho bylo 7 let. Začal jsem tam od nuly, ale byla to ta nejlepší škola života.

Byla pro vás Anglie dobrou zkušeností?
Tou největší. Naučila mě hodně, především pokory. Manchester je dodnes mým druhým domovem, mám tam spoustu přátel, moc rád se tam vracím.

Dal jste se na studia, co vás k tomu vedlo?
Pracovní prostředí, ve kterém jsem se pohyboval. Spíš se ptám sám sebe, co mě k tomu nevedlo dříve.

Co přesně máte vystudováno?
Mám vystudovanou Vysokou školu finanční a správní, obor: Management a Ekonomie. Momentálně si dodělávám pedagogické minimum na fakultě v Českých Budějovicích.

Práce kondičního trenéra vás naplňuje?
Velmi. (směje se)



Pro sdílení na sociálních sítích jsou vyžadovány soubory cookies sociálních médií. Nastavení cookies