Štve mě, jak na tom jsme, přiznává Zavadil. S trenéry ale počítá dál

29. 4. 2021
Redakce

Opava – Od ledna oficiálně pracuje pro Slezský FC coby sportovní manažer. Někdejší vynikající záložník Pavel Zavadil se okamžitě pustil do práce a ve spolupráci s klubovým managementem a trenéry přivedl několik posil. Slibné výkony ale kýžené výsledky bohužel nepřináší. Opavský tým je pět kol před koncem soutěže na poslední příčce FORTUNA:LIGY a hrozí mu sestup o patro níž.

Pavle, je před námi posledních pět utkání sezony a naše naděje na záchranu není kdovíjak velká…
Vnímáme, že šance na záchranu pořád žije, ale každý umí počítat a vidí, kolik zápasů zbývá do konce. Je před námi posledních pět kol. My si samozřejmě postupně vyhodnocujeme, co už máme za sebou a koukáme dopředu, co nás ještě čeká. Máme plán, jak poslední zápasy zvládnout. Čím dál více chceme do hry zařazovat naše odchovance, se kterými počítáme do přípravy na novou sezonu – ať už to bude první, nebo druhá liga. Naši mladí musí dostat šanci, abychom je viděli v těžkých ligových zápasech. Pak už bude na nich, jak si s tím poradí. Téměř všichni mladí kluci, kteří mají profi smlouvy, nastoupí do letní přípravy a uvidíme, kdo všechno se udrží v týmu. Kádr čeká obrovská obměna. 

Jak to bude s hráči, kteří jsou u nás na hostování?
Napřed musíme dát dohromady celkovou situaci. To znamená rozpočet a z něj vyplývající možnosti, jaké budeme mít. Je tady sedm hráčů na hostování, které jim v létě vyprší. U nich v tuto chvíli nevíme, jak to bude dál. Kluci se vrací do mateřských klubů. U některých hráčů je opce, ale kluci zároveň mají nějak nastavené smlouvy a nevím, zda je reálné, abychom je dokázali převzít.

A to je další věc. Spoustě našich hráčů v létě končí smlouva. S některými se rozloučíme, u některých zjišťujeme situaci a rádi bychom, aby u nás dále působili. Otázka je, jestli budou mít oni zájem tady dál působit. Nyní ale potřebujeme co nejdříve zjistit, jaké jsou naše možnosti. Tohle musí jít ruku v ruce.

Jak hodnotíte výkony hráčů, kteří nás v zimě posílili?
Museli jsme do toho sáhnout. Udělali jsme všechno pro to, abychom co nejlépe posílili. Kluci sem přinesli větší kvalitu, která zvedla celý tým. Bylo to vidět od prvního tréninku. Sezona ještě neskončila, takže tady nebudu hodnotit jednoho hráče po druhém. Někteří to zvládli lépe, někteří hůř, ale obecně nám nově příchozí kluci výrazně zvýšili konkurenci v týmu i úroveň tréninků, což má samozřejmě výrazný vliv i na rozvoj našich mladých hráčů. 

V tabulce jsme poslední, prohráli jsme šestkrát za sebou. Jak v tuto dobu komunikujete s hráči?
Je to hodně náročná situace. Někdo ji zvládá líp, někdo hůř, ale snažíme se myslet pozitivně a hráčům vysvětlovat, že není konec. Nejen, že hrají za náš klub, což je na prvním místě, ale ve finále hrají i za sebe, za své jméno. Bojují o svou budoucnost, o své další angažmá, někteří o svůj fotbalový život, protože doba je ohromně těžká. Smlouvy určitě nebudou takové jako v minulosti a opravdu dobře placeni budou jen ti nejlepší.

Pozitivní je, že na tribuny se v sobotu vrátí několik stovek fanoušků…
I když jsme ve složité situaci, jsem za to moc rád. Konečně bude aspoň zlomek našich fanoušků zpátky na našem stadionu. Je tady specifické prostředí. Sám jsem to zažil tři, čtyři roky jako hráč a vím, co pro nás opavský fanoušek znamená. Lidé nás tady vždy skvěle povzbuzovali. Někdy to samozřejmě bylo i těžké, když se nám nedařilo podle představ, ale vždy za námi stáli, a tak to pořád vnímám. 

V Opavě žiju dlouho, denně potkávám spoustu lidí, kteří fotbal mají rádi a vidím, jak k němu přistupují. Za tenhle klub by se rozdali. Na diváky už se moc těším. Snad je v sobotu proti Bohemce potěšíme dobrou hrou a hlavně výsledkem. Všichni už potřebujeme vzpruhu v podobě vítězství, aby se nám hrálo lépe.

Je to taková hra na kdyby, ale neměli bychom s fanoušky na tribunách mnohem víc bodů? Diváci ženou hráče dopředu, umí vytvořit tlak na soupeře, na rozhodčí…
Naprosto souhlasím. Podle mě máme fantastický stadion, a když tady přijdou tři, čtyři tisíce lidí, hned to cítíte. Zažíval jsem to kolikrát už při rozcvičce. Vidíte, jak už se lidé trousí na tribuny a hlavně jsou slyšet. Vždycky nás podporovali, i když šlo do tuhého a nedařilo se nám. Pro nás je velká ztráta, že fanoušky nemáme na stadionu. Myslím, že je to strašně cítit. Mrzí mě, že noví hráči, kteří přišli v zimě, ale i někteří naši mladí kluci nezažili zdejší atmosféru. Klubům jako jsme my tohle hodně ublížilo. Bylo to jasně vidět třeba v derby, nebo v důležitých zápasech s našimi konkurenty. Kdybychom měli diváky na tribuně, podle mě by nás za tou výhrou dotlačili. Je to škoda, ale nemá cenu se na to vymlouvat.

Výsledkově na tom nejsme vůbec dobře. Jaká je nyní pozice trenéra Radoslava Kováče?
Vím, že lidé chtějí na prvním místě výsledek. Na to se nedá nic říct. I mě štve, jak na tom jsme. Všichni jsme si to představovali mnohem lépe. Vnímám ale i druhou stranu. Jsem tady každý den a vidím, jak nejen Radek Kováč, ale celý realizák pracuje s týmem. Jak se k němu staví, a jak se chová. Odezva kabiny vám to dá vždy najevo a jsem přesvědčen, že mančaft vnímá trenéra Kováče velmi dobře. Ví, co hráčům může dát.

Komunikace sportovního úseku s hráči a celou kabinou je na velmi dobré úrovni. Podle chování kabiny jasně poznáte, zda to má cenu, nebo nemá. Jako hráč jsem si to dovedl vyhodnotit a vždy jsem si na to dával pozor. Hodně jsem na to dal, protože kabina vám to dá vždy najevo.

Nikdy jsem neměl pocit, že bych měl sáhnout k tomu, co dělají ostatní kluby – vyměnit trenéry. Je to nejjednodušší krok, jaký můžete udělat, ale tady se v poslední době měnili trenéři příliš často. A to podle mě není cesta, o tom jsem přesvědčen. Radek Kováč i Lojza Skácel tady mají dlouhodobé smlouvy z nějakého důvodu a nyní musíme vyřešit i pokračování Michala a Davida Hampla (kondiční kouč a trenér brankářů – pozn. red.), kteří jsou strašně důležitým článkem nejen v A-týmu, ale výrazně pomáhají také v mládeži. Oba jsou to ambiciózní trenéři, kteří pracují s obrovským nasazením.

Máme jasně danou filozofii a chceme v ní pokračovat dál. Tito trenéři se od začátku hodně věnují našim mladým hráčům. V mládeži navíc startují nové věci, které nám pomohou v rozvoji našich odchovanců, které chceme začleňovat do chlapského fotbalu.

Pro kluky, kterým mnohdy nebylo ani dvacet, bylo zprvu strašně těžké se přizpůsobit kvalitě A-týmu, ale postupem času si na dospělý fotbal zvykli a dělají obrovské pokroky. Díky své píli a díky dobré práci trenérů potažmo celého realizáku.

Zastavme se u našich odchovanců. Spousta z nich zasáhla do nejvyšší soutěže, aniž by předtím zapsali start v jakékoliv nižší soutěži dospělých…
Ano, to je potřeba si uvědomit. Většina našich mladých za sebou měla i kvůli pozastavení amatérských soutěží třeba jen několik startů v dorostenecké lize, ze které šli rovnou do ligy. Z dorostu přímo do ligy! To je obrovský skok a pro ně osobně to muselo být neuvěřitelně těžké skočit do profi fotbalu a hned se ocitnout pod tlakem a hrozbou sestupu.

Musím ale říct, že se s tím perou strašně dobře. Je na nich, aby pochopili, že nestačí makat hodinu a půl denně jako dřív, ale že na sobě musí pracovat celý den, když to přeženu. Klíčové je v první řadě to, aby měli o fotbal opravdový zájem a dobrý charakter. Na tom si zakládáme. Ke všem se chováme stejně a říkáme dobré i špatné věci na rovinu.

Mladí kluci tak skočili rovnou do vody a okamžitě museli začít plavat…
Kluci si prochází něčím, v čem nikdy nebyli. Ukáže se, kdo je jak silný. Kdo fotbalu dává všechno, vezme si z toho to nejlepší. Za příklad z nedávné doby můžu uvést Filipa Součka. Ten byl skvěle nastavený. Věděl, co chce a pracoval, jak má. Nebylo mu potřeba nic říkat, co nevěděl, okoukal v kabině a dneska je ve Spartě. Je to jasný příklad pro naše mladé. Když se kouknu po jiných klubech, v Opavě mají mladí hráči asi největší šanci hrát ligu. To vše ale souvisí s trenéry, kteří se jim nebojí dát šanci. 

Vzhledem k tomu, co zaznělo, je určitě pochopitelná i nevyrovnaná výkonnost hráčů jako jsou Štěpán Harazim, Tomáš Rataj, Dalibor Večerka…
Hodně o tom diskutujeme. Sami jsme si tím prošli, když jsme byli sami mladí hráči. Známe pocity mladých kluků a víme, co se jim honí hlavou. Scénář byl v podstatě stejný – naskočili do toho, tři, čtyři kola byli skvělí, a pak přišel útlum. To je ale úplně normální. Snažili jsme se jim odlehčit tak, že jsme jim dali zápas nebo dva volno, aby nabrali zpátky sílu či sebevědomí.

Je to těžké v tom, že mladí kluci se musí o někoho opřít a ani starší hráči nebyli úplně v topu. Těší mě, že naši mladí se po tom prvním poklesu nikdy nevzdali a díky své píli a pracovitosti se dostali zpátky. V tomhle je fotbal spravedlivý. Když mu dáte něco navíc, otočí se to ve váš prospěch. 

Dobré výkony i forma se vrátí, což se u Haryho, Ratyho či Večise potvrzuje. Kluci mají samozřejmě řadu nedostatků a mají na čem pracovat. Denně na ně však koukáme a vidíme, jak se zlepšují. Musí ale sami chtít. V tomhle je to hlavně na nich. 

Pokud se neudržíme mezi elitou, čeká nás po čase opět FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA...
Největším rozdílem mezi oběma soutěžemi je, že v první lize mají hráči daleko větší individuální kvalitu. Druhá liga je na druhou stranu náročnější v soubojovosti, nasazení a běhání. Řada týmů má mladé hráče, kteří se chtějí prosadit. Pokud nedejbože opravdu spadneme, naši kluci se tomu budou muset přizpůsobit. Dostanou daleko větší příležitost. Mnozí z nich budou hrát stabilně a nároky na ně budou větší. V tomhle je ligová zkušenost určitě pomůže. Viděli, jak se hraje na nejvyšší úrovni a nebudou moci nic podcenit. Ve druhé lize může každý porazit každého, dolů navíc půjdou tři ligové mančafty, takže se zvedne i kvalita. 

Máte už představu o kádru na příští sezonu?
Nějaký přehled máme. Víme, kdo je pod smlouvou, komu kontrakt končí. Bavíme se o tom. Všechno bude záležet především na finančních možnostech, abychom mohli přitáhnout opravdu kvalitního hráče a pomoci našim mladým klukům, aby se měli o koho opřít.

K tomu potřebujeme lídra, který je na hřišti za tým ochoten i "zemřít", že?
Přesně tak. Když jsem ještě hrál, vždycky se v týmu našli borci, kteří to vzali na sebe. Teď mi to v našem týmu trochu chybí. Potřebujeme hráče, který to jde na hřiště urvat za každou cenu. Buď si ho musíme vychovat, nebo je potřeba ho sehnat jinde. Se zkušenostmi roste sebevědomí. Na hřišti strašně rychle poznáte, kdo si jak věří, nebo naopak nevěří, je posr**ý a hraje alibisticky. Tohle nechceme. Zakládáme si na dobré hře, i když někdy se nám ani ta nedařila, protože na týmu ležela fakt velká deka. Sebevědomí hráčů bylo dole, proto musíme opět najít vítěznou mentalitu.

Bude realizační tým A-týmu pokračovat, i kdybychom sestoupili?
Určitě, počítám s nimi. Jsme tady od rána do večera a vidím, co tomu trenéři dávají. Naše cesta jde dál. Pro mě je prioritou mít opravdu kvalitní trenéry, až pak řeším hráče. To samé platí o mládeži, kde nad sebou kluci potřebují mít co nejlepší možné trenéry. S těmi našimi jsem opravdu spokojený, protože hráči rostou jedině díky dobrým tréninkům a dobrým zápasům. Tyto trenéry tady chci mít za každou cenu, naprosto jim věřím. Náš klub by měl mít jasnou cestu i systém hry – aby v budoucnu každý věděl, co chce hrát Opava. To je pro mě naprosto zásadní.


sdílet