Obsáhlý rozhovor s členy představenstva a sportovním manažerem klubu
Opava – V rámci obsáhlého rozhovoru s členy představenstva Zdeňkem Viktorinem, Jakubem Šafarčíkem a Petrem Součkem a také sportovním manažerem Jaroslavem Kolínkem se dozvíte jejich aktuální náhled na současnou situaci v klubu a další vývoj.
Jakube, začneme u Vás, jelikož Vás fanoušci přece jenom tak dobře neznají. Proč jste se rozhodl vstoupit do představenstva SFC Opava? Jak dlouho probíhala jednání o Vašem vstupu a kdo vás vůbec oslovil?
Šafarčík: Prvotní kontakt proběhl z mojí strany. Vzhledem k tomu, že se dlouhodobě zajímám o rozvoj a development budov a území, oslovil jsem zhruba před rokem Zdeňka Viktorina, protože v Opavském stadionu vidím v tomto ohledu obrovský potenciál. Zdeněk mi následně pro inspiraci ukázal nějaké dokumenty a výkresy, které byly pro rozvoj stadionu zpracovány v 70. letech, a tak vlastně začala celá naše diskuse. Zdeněk mě následně začal lákat do představenstva klubu. Celý tento proces trval zhruba půl roku, protože jsem musel zvážit spoustu faktorů. Zejména to, že nebydlím v České republice a jak budu schopen časově skloubit mé podnikání a práci pro klub. Nakonec nicméně rozhodla má touha SFC pomoci, a tak jsem nabídku přijal. Je to pro mě velká čest a zároveň také hodně zavazující, hájit zájmy klubu, kterému od dětství fandím.
Dlouhé roky podnikáte v Anglii. V jaké oblasti konkrétně? Zúročíte své zkušenosti anebo konexe i v práci pro opavský fotbalový klub? Opava dlouhodobě shání investora. Můžete pomoct i v této oblasti?
Šafarčík: Mými hlavními obory podnikání jsou stavebnictví a development. Za dobu, kterou se tímto zabývám, jsem získal spoustu praxe v řízení větších i menších firem. Nicméně, veškerou praxi, včetně studií, jsem absolvoval ve Spojeném království, takže na české prostředí tedy nemám žádné konkrétní vazby, což beru jako svou velkou výhodu, jelikož díky tomu můžu představenstvu nabídnout jiný pohled na věc a případně návrhy na řešení při našich debatách. Co se investora týče, tak bych byl s tímto slovem hodně opatrný, jelikož investor vždy důkladně posuzuje návratnost své investice a s ní spojený případný zisk. Ovšem co se týče jednání se sponzory, tak jako člen představenstva samozřejmě pomáhám při některých jednáních, jelikož vzhledem k tomu, že jedna z mých firem také podporuje fotbalový klub v Anglii, tak mám zkušenosti z obou stran a vím, jakým způsobem potencionální partneři na klub nahlížejí.
Viktorin: Po různých příslibech a slibech jsem už skeptický k myšlence, že by klub koupil jeden majoritní vlastník. V poslední době se intenzivně zabýváme plánem, že bychom dali dohromady významné podnikatele z Opavska. Osoby, kterým na klubu opravdu záleží a mají zájem ho posunovat dál. Ti by měli založit novou společnost a získat od statutárního města majoritní či minoritní podíl akcií klubu a nadále se statutárním městem úzce spolupracovat. Statutární město Opava by tedy mělo zachovat financování klubu minimálně ve stejné výši jako nyní. Konkrétně by mělo podporovat zejména rozvoj mládeže, provoz stadionu a údržbu tréninkových ploch. S novým akcionářem by pak samozřejmě bylo potřeba uzavřít dlouhodobou smlouvu o spolupráci, která by zahrnovala například investice do stadionu či tréninkového zázemí. To je naprostá nutnost.
Pracujeme na tom, abychom klub pro případné investory nachystali co nejlépe. Akciová společnost aktuálně zkonzumuje plus minus dva miliony korun měsíčně. Z toho platy hráčů představují větší polovinu. Zbytek spolkne realizační tým, zaměstnanci a běžná agenda klubu. Pokud nemáte peníze v zádech a mimořádně kvalitní přestupovou politiku, tak je to stále velký výdaj. To se dlouhodobě nedá ufinancovat. My se dlouhodobě snažíme snižovat náklady a hledat úspory. Chceme mít jasné a koncepční financování sportovní stránky, která je založena na vlastních odchovancích a na mladých hráčích s perspektivou. To mimo jiné znamená nižší rozpočet na hráčské smlouvy a realizační tým. Ať se to fanouškům líbí nebo ne. Ekonomika je na prvním místě.
S příchodem investora, investorů, či mecenáše, souvisí i pro nás aktuálně horké téma zapsaného spolku, jelikož je potřeba udělat určité změny i tam. Hlavní akcionář ani akciová společnost nyní nemá zapsaný spolek pod kontrolou. Mezi představenstvem akciové společnosti a výborem zapsaného spolku, z různých důvodů, vázne komunikace. Aktuálně prakticky neexistuje efektivní instrument, který by jasně formuloval vztah mezi zapsaným spolkem a akciovou společností. Samozřejmě existuje smlouva mezi akciovou společností a zapsaným spolkem, ta je ale nicneříkající a bez jasných kompetencí, například co se týče osoby sportovního manažera či tréninkových kompenzací při „přestupu“ hráče ze zapsaného spolku do akciové společnosti. Z mého pohledu je naprosto zásadní, aby se tento vztah co nejdříve aktualizoval, a to právě i s ohledem na případný vstup soukromého kapitálu do akciové společnosti.
Zapsaný spolek primárně vznikl jako přidružená organizace akciové společnosti za účelem čerpání dotací. My, jakožto představenstvo akciové společnosti, aktuálně chystáme návrhy pro nadcházející jednání s výborem zapsaného spolku. Model je to poměrně jednoduchý. Výbor zapsaného spolku má nyní tři členy. Měl by existovat jasný mechanismus, kdy dva ze tří členů výboru budou nominováni akciovou společností, a třetí člen nominován zapsaným spolkem. Dále vznikne tříčlenná kontrolní komise, ve které by měli být minimálně dva zástupci města, coby největšího sponzora mládeže. Rádi bychom, aby právě dotace města, která je určena mládeži, směřovala přímo na účet zapsaného spolku. V tuto chvíli jdou dotace města přes účet akciové společnosti a následně probíhá často nepřehledné a složité účtování. Našim cílem je transparentnost a jednoduchost. To tato změna přinese.
Také chceme, aby se postupně zvyšoval podíl trenérů mládeže, kteří budou pracovat v klubu na plný úvazek. Zároveň je pro nás také důležité narovnat ohodnocení trenérů. Současně musí být jasně dáno, že v případě, kdy odchovanec klubu podepíše hráčskou smlouvu s akciovou společností, inkasuje zapsaný spolek přesnou částku. Minimálně k těmto změnám musí dojít, jinak se nikam neposuneme. Tak to prostě je. Potřebujeme jít dopředu. Neřešit intriky, ale pracovat. Netvořit skupiny, ale být jedna skupina, která bude fungovat. A ten, kdo to celé financuje, musí mít hlavní slovo. Ať už jsme v představenstvu akciové společnosti my nebo někdo jiný. Jde o principy, které budou na papíře a budou funkční v zájmu celého klubu. To si musíte opravdu říkat každý den třicetkrát – na prvním místě je klub. Zájem klubu. Zákulisí profesionálního fotbalu je totiž bohužel velmi zkažené. Někteří si klub víceméně přivlastnili a těžce se ho vzdávají. V klubu musí být lidi, kterým jde zejména o dobro klubu a nikoli jen o svůj vlastní prospěch.
„Já osobně vnímám vztah s městem jako klíčový. A to nejen proto, že vytváří podmínky pro sportování mládeže."
Jakube, často probíranou otázkou mezi fanoušky je také postoj (vztah) města ke klubu. Jak jej vnímáte Vy?
Šafarčík: Dle mého názoru by město nemělo vlastnit profesionální sportovní kluby. Město by mělo zejména zajišťovat spravování veřejných prostředků, zkvalitňovat život svým občanům a vytvářet kvalitní podmínky pro podporu podnikání. Samozřejmě v rámci propagace rozvoje zdravého životního stylu by mělo podporovat různé druhy sportovních činností, jako to dělá například u naší mládeže. Profesionální sportovní kluby by nicméně podle mě měly být vlastněny a řízeny soukromými subjekty. Z toho důvodu si myslím, že jedním z hlavních úkolů, na kterých nyní jako představenstvo budeme pracovat, je právě připravení klubu pro vstup soukromého vlastníka.
Viktorin: Já osobně vnímám vztah s městem jako klíčový. A to nejen proto, že vytváří podmínky pro sportování mládeže. Mnohokrát v minulosti muselo sanovat, nemalými finančními částkami, akciovou společnost. Naposledy tak tomu bylo v roce 2019, kdy město poskytlo akciové společnosti příplatek mimo základní kapitál ve výši 24 milionů korun a zaplatilo tak velké dluhy a zajistilo klubu dohrání soutěže. Kdyby se tak tehdy nestalo, začínali bychom zase v krajském přeboru.
V současnosti město přispívá na chod klubu částkou zhruba 16 milionů korun ročně. Z této částky jde na platy hráčů A týmu 1,8 milionů korun. Zbývajících cca 14 milionů korun pak město dává do klubu formou dotace Sport, která je určena na mládež a měsíčně se jedná zhruba o 900 tisíc korun. Skrze dotaci na provoz a údržbu stadionu pak klub získává měsíčně zhruba 300 tisíc korun. Jak jsem již říkal, tato podpora je i pro případný vstup soukromého kapitálu do klubu naprosto zásadní a musí pokračovat. Je třeba se ale dívat i do budoucna a jednoznačně podporovat myšlenky týkající se rozvoje zázemí klubu. Tím myslím zejména výstavbu nových tréninkových ploch a zamýšlet se také nad rekonstrukcí či výstavbou nového stadionu. S tím souvisí smlouva mezi městem a případným investorem o pronájmu sportovišť na desítky let a vznik memoranda o vzájemné spolupráci. Z mého pohledu je v tomto směru město poměrně dobře nachystané. My, jako představenstvo společnosti, aktuálně ve spolupráci s hlavním akcionářem zajišťujeme zpracování znaleckého posudku, který ocení akcie klubu. Je zadán také proces due diligence a audit hospodaření za poslední tři roky, což bude pro případného investora důležitý dokument, který odhalí možné problémy uvnitř akciové společnosti. Obecně musím říct, že spolupráce s městem je momentálně na dobré úrovni a nadále ji rozvíjíme.
Jak se vám líbily podzimní výkony Slezského FC a co očekáváte od jarní části sezony? Je reálná baráž anebo dokonce návrat do první ligy?
Kolínek: Po pádu do druhé ligy a velké letní obměně kádru, kdy došlo i ke změnám v realizačním týmu a týmu se ujal nový trenér Roman West, nám vstup do soutěže výsledkově úplně nevyšel. Náš herní projev sice v prvních dvou kolech (doma s Vlašimí a venku s Brnem) špatný nebyl, hraje se ovšem na výsledky a my z těchto zápasů získali pouze jeden bod. Tady se ukázalo, že tým byl zpočátku ještě křehký. Po ne úplně přesvědčivých výkonech, a ne úplně ideálním postavením v tabulce sebevědomím úplně neoplýval. To se změnilo v druhé polovině sezony, kdy se vyplatila těžká příprava, kterou tým pod novým trenérem Westem absolvoval. Kluci byli výborně kondičně připraveni a v těchto utkáních ukázali svou sílu. Po sérii jak herně, tak výsledkově vydařených utkáních v druhé části sezóny jsme stoupali tabulkou vzhůru a je jen škoda, že jsme v posledním utkání s Brnem nezúročili velkou převahu z prvního poločasu a rok nezakončili vítězstvím.
Co se týče možné účasti v baráži, tak ano. Určitá vidina, motivace a sportovní cíl hrát baráž může být, ale nesmíme ustoupit z cesty, kterou jsme si nastavili a kterou jdeme. Těch vzestupů a pádů bylo hodně. Je třeba, aby na prvním místě byla aktuálně ekonomika a stabilizace klubu. Na druhém pak práce s vlastními hráči, kteří musí postupně dostávat šanci a být zabudováváni do A-týmu. Nechceme o tomto jen mluvit. Toto musí naše knowhow , ze kterého neuhneme ze dne na den. Právě na něm musíme dennodenně pracovat. I z toho důvodu je třeba i trpělivost a nadhled nad výsledky v přípravě. Hráči jako Kramář, Darmovzal nebo Gorčica také nenaskočili hned, ale nějakou dobu jim trvala adaptace na profesionální fotbal a tu potřebují i další. Když se podíváme na sestavy v přípravných utkáních, tak hlavně na začátku tam najdeme kluky z B-týmu a kdyby kádry mládeže nezasáhl covid a zranění, objevili by se v nich i naši talentovaní dorostenci. Kdy jindy jim dát šanci nakouknout do A-týmu? Na třetím místě je pak samotný výsledek a postavení v tabulce. Ano, všichni, jak fanoušci, hráči, tak vedení klubu, před sebou samozřejmě máme vidinu první ligy. Ale zde se budu opakovat. Aktuálně na prvním místě musí být ekonomika a stabilizace klubu, poté začleňování odchovanců do profi fotbalu a až poté postavení v tabulce.
Viktorin: Start podzimní části jsme neměli dobrý výsledkově. Z mého úhlu pohledu se ale hra s každým zápasem zlepšovala a závěr podzimní části už byl na velmi dobré úrovni. Osobně se domnívám, že nás v mnoha případech poškodili rozhodčí. A to i cíleně. V rámci našich možností, se dle mého názoru, povedlo v zimní přestávce kádr vhodně doplnit. Opět se budeme asi opakovat, ale platí to, co jsme říkali už na začátku sezóny. Baráž nás láká, ale uvidíme, jak nám to půjde. Bylo by skvělé, kdyby se to povedlo, každopádně se ale musíme držet pevně nastaveného směru zabudovávání odchovanců do A-týmu a jak již zmínil sportovní manažer, tak ekonomika klubu je na prvním místě. To musí všichni pochopit a být trpěliví. Je to dlouhodobý koncept, který by měl zajistit i financování klubu. Nechceme, aby mladí talentování hráči odcházeli do jiných klubů. Chceme, aby viděli, že u nás mají cestu do A-týmu otevřenou. V tomto ohledu jsme udělali i systémové změny. Velmi důležitá je v tomto směru i aktivní účast Zdeňka Pospěcha a Petr Součka, kteří s mladými hráči komunikuji a předávají jim své zkušenosti, které jsou založeny na pracovitosti, odhodlání a v neposlední řadě k lásce ke klubu.
Mezi fanoušky hodně rezonoval odchod Lukáše Holíka, můžete nám celý proces trochu přiblížit?
Kolínek: Po posledním utkání jsem Lukáši Holíkovi osobně řekl, že pokud na něj bude nabídka, tak že ho, vzhledem k vysokým nákladům na jeho plat, uvolníme. To samé jsem sdělil také jeho manažerovi, včetně částky, kterou za něj budeme požadovat, jelikož měl ještě půl roku platný kontrakt. Do začátku zimní přípravy jsme na něj nicméně žádnou nabídku neobdrželi a sám Lukášův manažer mi oznámil, že pro něj nic nemá. Až těsně před zahájením naší přípravy jsme začali o jeho možném uvolnění komunikovat s Karvinou a po vyhodnocení situace představenstvem jsme se dohodli, že Lukáš odejde do Karviné za převzetí platu.
Je pravda, že tento odchod mezi fanoušky hodně rezonoval. Lukáš tady byl rok a půl a odvedl určité služby. Jakým přínosem pro klub byl, to si musí vyhodnotit každý sám. Proto tohle úplně nechci řešit veřejně. I přesto, abych se nezbavoval zodpovědnosti, odpovím položením si otázky, Zaprvé, za jakých finančních podmínek Lukáš přišel? Přestupová částka, měsíční odměna plus provize pro manažera. Za druhé, jaký měl za dobu, co tady byl, přínos pro tým a pro klub v první a následně ve druhé lize? A za třetí, kdy mu končí smlouva? Každý má možnost si odpovědět sám, jestli klub ztratil, nebo získal a jestli jsme schopni Lukáše nahradit, třeba právě z řad vlastních odchovanců. My jsme si tyto otázky položili a na základě jejích vyhodnocení jsme se rozhodli, že ho uvolníme, protože jsme díky tomu ušetřili jeho měsíční plat a za druhé dostanou šanci jiní hráči, kteří pro nás mají z našeho pohledu větší perspektivu.
Viktorin: Jak jsem již uvedl, soustředíme se nyní zejména na ekonomickou stránku. Obecně stále trpíme manažerskými pochybeními z minulosti. Sportovní manažer dostal od představenstva jasný úkol, aby zkusil Holíkovi najít jiné angažmá. Bohužel zájem o hráče nebyl, a navíc mu v létě končila smlouva. I z toho důvodu jsme se rozhodli pro řešení s Karvinou. Obchody s hráči jsou nejdůležitější položkou rozpočtu. Mohou pomoci klubu na jednu i více sezon. Nemůže se stávat, že koupíte útočníka, který má průměr jeden gól za jedenáct zápasů, a i s platem vás stojí pět milionů. V minulosti najdete mnoho podivných případů, kdy hráči z klubu odcházeli za nízké přestupové částky nebo žádné. Viz Václav Jurečka do Slovácka. To jsem do dneška nepochopil.
Do přípravy A-týmu se zapojilo hodně mladých kluků. Jaká by podle Vás měla být návaznost mládežnických kategorií na ty mužské?
Kolínek: Našim jednoznačným cílem je dát jasný signál jak hráčům, tak také rodičům našich mladých hráčů, že chceme vzájemně propojovat kategorie a dávat šanci našim odchovancům. Jak jsem již říkal, práce s vlastními hráči je pro nás klíčová a chceme jim postupně dávat šanci v A-týmu. Víme, že je o naše talentované mladé hráče zájem. Proto chceme, aby bylo jasně znát, že v našem klubu máme své hodnoty, jasně stanovené priority a tréninkový proces a že pokud hráč bude mít výkonnost , má dveře směrem k A-týmu otevřené. I proto jsem se rozhodl, že do léta, než přivedeme trenéra k rezervnímu týmu, budu v B-týmu já tím mezičlánkem mezi dorostem a dospělými, tak abychom s trenéry mládeže i A-týmu mohli vše nastavit rovnou i v praxi a ne jen na papíře.
Souček: V prvé řadě mě těší, že naši mladí hráči dostávají šanci porvat se o místo v kádru A-týmu. Poznají, co profesionální fotbal obnáší a mají obrovskou možnost učit se od zkušenějších hráčů. Záleží jen na nich samotných, jak se o svou šanci poperou a kolik dostanou příležitostí v soutěžních utkáních. Obrovskou pochvalu si zaslouží všichni mládežničtí trenéři, kteří se podílí na výchově našich talentů. Je to výsledek jejich dlouhodobě kvalitní a obětavé práce, kterou každý den odvádí. Důkazem toho jsou naši hráči v krajských výběrech (v žákovských kategoriích) a ti nejlepší se následně dostávají i do mládežnických reprezentací. Pravidelně evidujeme také zájem o naše hráče z větších a movitějších klubů, než je Slezský. Nicméně jasným cílem ovšem je tyto hráče v klubu udržet a postupně je zapracovat do dospělého fotbalu. Snažíme se přistupovat ke každému hráči individuálně a najít co nejlepší cestu pro jeho rozvoj. Někdo zvládne přechod z mládeže přímo do A-týmu, někomu pak pomůže adaptace na dospělý fotbal přes rezervní tým. Myslím si, že v současnosti klub nabízí mladým hráčům obrovskou šanci dostat se do profesionálního fotbalu. V jiných klubech určitě nepůsobí a nedostává prostor tolik odchovanců jako u nás. Právě toto se snažíme vysvětlit hráčům a jejich rodičům. Na druhou stranu samozřejmě vnímám, že máme ještě spoustu prostoru se zlepšovat, ať už se to týká klubového zázemí, tréninkových ploch či lékařského zabezpečení.
„Chceme, aby naše děti vyrostly v prostředí, ve kterém má šanci se prosadit každý, pokud bude poctivě trénovat a zdokonalovat se."
Petře, Vy v klubu působíte jako mládežnický skaut a člen představenstva. Mohl byste nám tyhle Vaše role trošku více přiblížit?
Souček: Jako skaut mládeže působím v klubu od září loňského roku. Hlavní část mé práce tvoří sledování mládežnický zápasů a turnajů napříč všemi kategoriemi. Pracuji zejména na vytipování, vytvoření a vedení portfolia hráčů, kteří by mohli doplnit naše týmy. V zásadě se snažím získat všeobecný přehled o hráčích jak v našem okrese, tak také ve spádových oblastech jako například Krnovsko, Bruntálsko, Jesenicko, Valašsko, Novojičínsko a podobně. V tomto ohledu mi velice pomáhají mí trenérští kolegové, kteří mi dodávají tipy na hráče, které potkávají jako soupeře. Důležitým kolegou je pak pro mě Dominik Havlík, který má obrovský přehled o hráčích v regionu a je respektovanou osobou napříč kluby. Co se týče mé pozice v představenstvu, tak jako jeho člen, kterým jsem od valné hromady, která proběhla na závěr minulého roku, je i zde mou hlavní náplní přesah směrem k mládeži. Zejména tedy komunikace s hráči a jejich rodiči a současně pak také komunikace s našimi trenéry a sportovním vedením klubu.
Co říkáte na personální změny v klubu a jak vnímáte korupční kauzu v českém fotbale?
Šafarčík: Vzhledem k tomu, že k personálním změnám v klubu došlo ještě před mým zvolením do představenstva a ani jednoho z pánů osobně neznám, nemohu se k nim moc vyjadřovat. Nicméně co se týče korupce, tak v tom mám úplně jasno. Opava bude tvrdě vystupovat proti jakémukoliv korupčnímu jednání. Jednoznačně chceme čistý fotbal! Nevím, jestli si to všichni lidé, kteří pracují ve fotbale uvědomují, ale podpora fotbalu ze strany soukromých subjektů je přímo úměrná tomu, jak jsou podobné kauzy vyšetřovány a jakým způsobem se k nim staví svaz i samotné kluby. Za sebe můžu říct, že chci, aby o výsledku utkání rozhodovaly sportovní výkony a ne setkání rozhodčích na benzínce po cestě na zápas. Chceme, aby naše děti vyrostly v prostředí, ve kterém má šanci se prosadit každý, pokud bude poctivě trénovat a zdokonalovat se.
Viktorin: Jsme akciová společnost, ve které jsou změny na denním pořádku. Jak jsem již zmínil. Chceme v klubu důvěryhodné lidi, kteří budou pracovat opravdu v zájmu klubu, nikoliv ve svém vlastním. Není možné, aby práce v klubu byla založená na kamarádech. Ano, bylo by dobré spolu kamarádsky vycházet, ale je to profesionální sport. Odbornost je důležitější. Práce s lidmi je velmi důležitá a zároveň velmi složitá. To, co se dělo a děje po příchodu Jaroslava Kolínka do klubu, je také neuvěřitelné. Musím říct, že dlouhodobě vnímáme tlaky ze všech stran. Všichni v představenstvu si uvědomujeme, že kolem nás je mnoho lidí, kteří nám nepřejí a dělají vše pro to, aby se nám to nepovedlo a přejí nám co nejrychlejší konec. Před pár dny jsem na Českém rozhlase poslouchal rozhovor s naším bývalým hráčem, který musel z toho našeho bordelu pryč. Líbilo se mu to zde akorát v době, kdy mu pan Ozaniak „pískal“ penalty. Poslední jeho účinkování v klubu nás stálo téměř milion korun a byl z toho jeden gól. Ale prý byl super do kabiny. Těch případů je samozřejmě více. Rozklíčoval jsem si s odstupem času i přestup Filipa Součka do Sparty a měl možnost vidět, jak se někteří snažili, aby skončil jinde a profitovali z přestupu na úkor klubu či hráče. Téměř za vším jsou kšefty a my musíme tvrdě hájit zájmy klubu. A nejedná se pouze o hráčské smlouvy, ale i o ty dodavatelské. Nedávno jsem zjistil, že klub platil inzerci v nejmenovaném deníku ve výši zhruba 200 000 Kč ročně. Za co? Za přízeň? Všichni se postupně vybarvují a vidíte jejich zájmy. Nedávno jsem měl například možnost vidět i komunikaci mezi šéfem Marlenky a nejmenovaným redaktorem ze zmíněného deníku. Je to ostuda. Záměr. A to bych mohl pokračovat do nekonečna. Musíme se ale dívat dopředu.
Vnímáte nějakým způsobem negativní reakce na vývoj v klubu?
Šafarčík: Upřímně se musím přiznat, že jsem byl docela překvapen z toho, jaká nálada v klubu při mém vstupu do představenstva panovala. Můj styl vedení je založen zejména na dlouhodobé motivaci a podpoře lidí kolem mě, aby se mohli zlepšovat a dosahovali lepších výsledků. Je důležité, aby byli spokojeni sami se sebou, se svou prací a aby měli radost z toho, co dělají a aby jim jejich práce dávala nějaký smysl. Nikdo přece nechce pracovat ve společnosti, ve které nejsou dobré vztahy a kde spolu lidé nekomunikují. I na české poměry jsme relativně malý klub, takže naše jediná šance, jak uspět v konkurenci klubů s většími rozpočty a možnostmi, je táhnou t za jeden provaz.
Věřím, že většina reakcí na vývoj v klubu pramenila z toho, že změny nebyly správně vykomunikovány a fanoušci se dozvídali pouze dílčí informace. Toto musí skončit. Hned v první hodině na univerzitě nás učili, jak důležitá je komunikace v organizaci, protože úspěšné firmy komunikují úspěšně jak uvnitř, tak také navenek. A musím říct, že praxe mě v tomto jen utvrdila. Náš klub je příliš malý na to, aby osobní spory brzdily rozvoj klubu a rozvoj našich fotbalistů. Je třeba jednoznačně zlepšit vzájemnou komunikaci a bavit se narovinu o všech věcech, i když někdy samozřejmě budeme muset probírat i témata, která nebudou pro všechny příjemná.
Za sebe bych chtěl říct, že já osobně jsem se zavázal jednat v nejlepší zájmu SFC Opava a podílet se na zlepšení prostředí, ve kterém se lidé na klubu pohybují. Nemám žádné vazby na nikoho z minulosti, nejsem nikomu v ničem zavázán a v českém fotbalovém prostředí téměř nikoho neznám. Kdokoliv v klubu za mnou může kdykoli přijít, napsat či zavolat a promluvit si se mnou. Nechci tvrdit, že pokaždé budu schopen se vším pomoci, ale vždy si budu ochotný kohokoliv vyslechnout a přidat svůj pohled na věc.
Viktorin: Já je samozřejmě vnímám. Ale troufám si říct, že jsou to pořád ti samí lidé. Občas sleduji i komentáře na sociálních sítích a takovým pomyslným vrcholem, je naprosto ostudná webová stránka sfc.4fan.cz a jejich tendenční příspěvky. A o „fanouškovské“ diskusi na jejich stránkách ani nemluvím. Nečtu to, ale sem tam mě někdo upozorní nebo zašle úryvek. Některým lidem to ani nemám za zlé. Jsou pod dlouhodobým vlivem skupiny lidí a dostávají nepravdivé informace. Já jsem to vnímal velmi podobně, když jsem byl ještě mimo statutární orgány klubu. Jen si vzpomeňte na to šílené divadlo, které se tady zorganizovalo kolem Petra Glončáka, Andrease Drastíka a Petra Machovského. Jak vlastně určité osoby zmanipulovaly celé tribuny. Přitom to bylo vše uměle vykonstruované, s jediným cílem, kterým bylo zůstat „u koryta“. Tak to prostě je. Podobně se šíří nepravdivé informace i o nás. Ale po odstavení bývalého místopředsedy FAČR je situace lepší. Tedy alespoň v našem klubu. Za jeho hranicemi se situace moc nezměnila. Viz volby do Okresního fotbalového svazu, potažmo kraje. Nic se nezměnilo. Otočily se akorát kabáty. My chceme několik jednoduchých věcí. Mít transparentní klub s vyrovnaným rozpočtem, prosazovat čistý fotbal, tvořit, plánovat a mít z fotbalu radost.
