Trenér U-17 Pavel Vaigl hodnotí odehraná mistrovská utkání

4. 9. 2012
Redakce

Sedmnáctka má za sebou již 5kol MS dorostenecké ligy s jednou porážkou, jednou remízou a třemi vítězstvími.

V utkání se Slováckem jsme podali vynikající výkon a konečná porážka 4:0 byla pro nás krutou daní, za ofenzivní hru na hraně rizika ve snaze o výsledkový zvrat - ještě do 71.minuty vedlo Slovácko 1:0 a náš výkon nabíral na intenzitě i kvalitě hry s vírou i vůlí po dotažení našeho snažení alespoň do remízového stavu. Inu nepodařilo se a po individuálních chybách v posledních 10 minutách jsme utrpěli nepoměrnou porážku.

S Prostějovem to byl a úplně jiná povídačka – byli jme to my, kdo držel vývoj utkání ve svých rukách a vítězství 4:0 po gólech Toma Pavelka, Ondry Machuči, Rendy Koliga a Patrika Kozelka je spíše nízké vzhledem ke komplexní týmové převaze i spoustě neproměněných šancí.

V Hlučíně (respektive v Kozmicích) se však naši borci projevili jako ti, co umí soupeře i podcenit a zahazování šancí bylo jen jedním z projevů našeho profesorského přístupu k utkání, jež se nám rozhodně mohl vymstít. Ještě 2 minuty před koncem jsme totiž prohrávali 1:2, avšak změnou v taktickém rozestavení i samotné strategie hry a hlavně obrovským nasazením celého týmu s vůlí po vítězství i trochou štěstí se nám podařil zvrat doslova v minutě „M“. Je potřeba dodat, že v tomto hektickém zápolení se pod všemi třemi góly podepsal jediný střelec – Standa Šujan.

V domácí utkání s Frýdkem-Místkem jsme se znovu odklonili od bojovného týmového nasazení zvláště v prvním poločase. Již ve 2minutě jsme soupeři kvůli nedůrazné činnosti v pokutovém území dovolili téměř zadarmo skórovat poprvé a v tomto trendu jsme pokračovali i dalším průběhu hry. Důležitá byla poločasová přestávka, kdy jsme se zdisciplinovali a zkoncetrovali. Druhý poločas byl sice více v naší režiji, avšak selhávali jsme ve střelbě zvláště z důvodu zbytečně složitého řešení jinak pohledných kombinačních pasáží. Přesto jsme v 56. a v 62. minutě vstřelili ony důležité góly zásluhou Adama Rolného a Rendy Koliga a spěli tak ku vítězství avšak ani frýdečtí nesložili zbraně a gólem do naší sítě tak stav utkání uzavřeli ryze spravedlivou remízou.

Se Znojmem to znovu bylo utkání které rozhodně stálo za zhlédnutí i prožití. Byli jsme si vědomi jejich vysokých kvalit, zvláště pak v útočné aktivitě v pokutovém území. Zároveň jsme k utkání nastupovali s limitujícím faktorem, kdy především kvůli zranění nemohl nastoupit Patrik Kozelek. Navzdory tomu jsme však podali velmi slušný výkon bez výkonových výkyvů (vyjma chyb při gólech soupeře), bez podcenění soupeře s disciplinovaným výkonem v defenzivní fázi hry a s pohlednými ofenzivními kombinacemi - zvláště ve druhém poločase. Měli jsme (kromě gólových) spoustu dalších šancí ku zvýšení score, avšak vlivem mnohých nepřesností v koncovce se nám nepodařilo více navýšit gólovou bilanci. Důležité je, že ačkoliv jsme dvakrát prohrávali neuchýlili jsme se "k breku nad rozlitým mlékem", ale naopak - zmobilizovali síly k cestě za vítězstvím“.


sdílet