Pavel Zavadil: V SFC je obrovský potenciál. Jakou má vizi a bude ještě hrát?

Opava – Na trávníku umí rány rozdat i přijmout. Když se mu něco nelíbí, bez váhání řekne svůj názor. Stručně, jasně a na rovinu. Nesnáší porážky, touží uspět a má silnou vůli – tyto předpoklady se budou Pavlovi Zavadilovi v nové roli náramně hodit. Ze hřiště totiž od ledna přesedlá coby nový sportovní manažer Slezského FC Opava do kanceláře.

Z jeho slov jde cítit, jak moc se těší na novou výzvu. Jak moc chce uspět. „Dokonale znám zdejší prostředí. Vím, jak to tady funguje, jak tady lidé pracují a snaží se. Mám v ně absolutní důvěru – ať už jde o vedení, realizační tým a samozřejmě také kabinu. Dám tomu všechno. Uvidíme, kam až to můžeme společně dotáhnout,“ hlásí v obsáhlém rozhovoru.

Pavle, čeká vás úplně nová role. S čím jdete do pozice sportovního manažera?
Jsem rád, že jsem dostal důvěru, a že mi vedení vyjádřilo velkou podporu. Po hráčské kariéře se přesunu na post, který je v klubu velmi důležitý, a sám o sobě je velice náročný. Vůbec se toho ale nebojím, protože jsem měl strašně dlouho kariéru, během níž jsem se naučil spoustu věcí. Hodně jsem toho odkoukal. Navíc jsem vždycky chtěl u fotbalu zůstat. Jsem rád, že důvěra ve mně tady v je. Udělám vše proto, abychom byli úspěšní a klub dál směřoval nahoru. Zkrátka, ať se tady dělá fotbal dobře. 

Čeká vás úplně nová rutina. Místo šatny teď budete sedět v kanceláři, opustíte nalajnovaný hráčský rytmus. Nebude vám to chybět?
Trošku to odlehčím: Myslel jsem, že budu hrát do sedmdesáti, ale vím, že to nejde. (směje se). Má kariéra byla strašně dlouhá, splnil se mi dětský sen, který jsem měl odmalička. Za každou cenu jsem se chtěl dostat do ligy, což se mi povedlo. Dlouho jsem hrál také v zahraničí, takže co se týče hráčské kariéry, vyždímal jsem ze sebe maximum. A tak jak jsem se vždycky choval a byl na sebe náročný, chci být náročný také v nové funkci. Dál budu pracovat na sto procent. 

A je to opravdu váš definitivní konec?
Oficiálně nastupuji jako sportovní manažer od prvního ledna, ale uvidíme, jak to bude. S trenérem už jsme se bavili, že bych možná v lednu ještě částečně připravoval s mužstvem a byl připravený, kdyby náhodou něco hořelo, nebo bychom do toho museli sáhnout. Zároveň se chci plně věnovat tomu, co mě čeká. Vím, že přede mnou stojí spousta práce, takže se spíš upínám k tomu. 

Klub musí být vždy na prvním místě

Jste připraven na nálož zodpovědnosti, kterou ponesete?
Strašně dlouho jsem hrál, prošel jsem řadou klubů ať už u nás nebo v zahraničí, a tak nějak jsem si v průběhu kariéry dělal obrázek, jak bych asi chtěl fungovat po konci kariéry. Potkal jsem spoustu trenérů či sportovních ředitelů. Tohle všechno jsem měl možnost navnímat a od každého dobrého trenéra či sportovního manažera jsem si kousek vzal, ale chci mít svou cestu a chci něco dokázat sám. 

Na druhou stranu jsem týmový hráč, a to platí i teď. Rád si vyslechnu i druhý názor. V realizačním týmu i vedení je dobrá atmosféra a myslím si, že jsem natolik charakterní a inteligentní člověk, že tohle zvládnu. Předpoklady mám, samozřejmě musím umět správně komunikovat a mít dobrou organizaci práce. To všechno ve mně je, ale musím se také dál učit.

Už nějakou dobu vím, jaká role mě čeká, a snažím se na ni co nejlíp připravit. Řadu věcí jsme už řešili společně s trenérem. Chtěl jsem vědět, o co jde, ať v zimě nestartuju z nuly, mám přehled a mohu hned začít dělat. Naprosto zásadní pro mě je, že dokonale znám zdejší prostředí. Mančaft znám jako své boty, to je obrovská výhoda.

Nemáte jednoduchý start. A-mužstvo je poslední v lize, tým potřebuje začít sbírat body i posílit…
Ale to právě beru jako obrovskou výzvu a šanci. V žádném případě se toho nebojím, ale vím, že náročnost a očekávání ode mě i od veřejnosti bude velké. Vždycky jsem byl silný, a tak jak jsem se vždycky dokázal dostat z toho, kdy se mi třeba nedařilo, mi půjde i teď. Tyhle vlastnosti ve mně jsou.

Teď na tom nejsme moc dobře, máme své problémy, ale pořád tady v klubu vidím obrovský potenciál. Vím, jak funguje, jak tady spousta lidí pracuje a snaží se. Mám v ně absolutní důvěru – ať už jde o lidi z vedení, realizačního týmu a samozřejmě také v kabině. Se všemi mám velmi dobrý vztah a není to tak, že bych se třeba bál udělat nepopulární rozhodnutí. V tomhle nemám absolutně žádný problém. Klub je a vždy musí být na prvním místě.

Jak jsem se choval jako hráč, se chci chovat v nové funkci. Když uvidím nějaký problém, řeknu to na rovinu. I když to někdy mohou být nepříjemné věci. Myslím, že jsem vždy uměl komunikovat i se spoluhráči, nebo si alespoň myslím, že to tak bylo. (usmívá se) Kabina vám dá vždy najevo, co je dobře, a co ne. Tam je ta nejlepší odezva. V tomhle nebude problém, chci se do toho naplno ponořit a dám tomu všechno. Uvidíme, kam až to můžeme dotáhnout.

Se spoustu hráčů se dobře znáte, jste kamarádi. Teď ale budete muset třeba i jim říct: „Kámo, sorry. Končíš tady.“ Nebude vám to dělat problém?
Z toho nemám vůbec obavu. Už jsem takhle fungoval zhruba dva měsíce – byl jsem u spousty jednání a podpisů smluv. Ať už to bylo se staršími hráči, nebo s mladíky, které jsme potřebovali podepsat. Vím, jak hráči přemýšlí, když se jim daří a mají sebevědomí, nebo naopak pokud se jim nedaří. Umím se vžít do jejich situace, protože jsem si tím x-krát prošel. V tomhle je moje obrovská výhoda. Absolutně se nebojím. Vím, že každý děláme chyby, ale já jich chci udělat co nejméně.

Vidím tady obrovský potenciál mladých hráčů, které jsme zařadili do A-mužstva. Někteří už nastupují a sbírají první starty, další s námi trénují. To je samozřejmě strašně pěkné, ale je to tak, že mladí určitě nebudou mít nic zadarmo. Šanci si musí zasloužit a vybojovat. Tím, že se dostali do áčka a podepsali smlouvu, to teprve začíná. To se jim snažíme vysvětlit, protože to je první věc, kterou by měli vědět. Šance dostat se do ligy je v Opavě obrovská, ale mladí musí pracovat. Budu se opakovat: Zadarmo to nedostanou.

Víme, jakou cestou chceme jít

Od ledna se stanete přímým nadřízeným trenéra Radoslava Kováče. Jste přáteli, dobře se znáte. Jedete na stejné fotbalové vlně, že?
Stoprocentně. Radka znám dlouho, skoro 25 let. Hrávali jsme spolu, i když jsme pak byli každý jinde, volali jsme si skoro každý den. Pořád jsme byli v kontaktu, navíc znám jeho pohled na fotbal, který máme podobný. Vidíme to stejně, což je strašně důležité. Jasně jsme se shodli, jakým směrem bychom se měli ubírat. 

Chceme dávat šanci mladým hráčům, ale mít zde i naše zkušené hráče, kteří jsou z regionu. Jsou na tom velmi dobře charakterově a my potřebujeme, aby nám s mančaftem pomohli. Znám to, protože jsem si prošel kluby, kde jsem měl podobnou pozici. Jsem rád, že pohled máme stejný, což se týká i dalších trenérů z realizačního týmu – ať už to jsou David a Míša Hampel nebo Lojza Skácel. Všichni víme, jakou cestou chceme jít, a ustupovat z ní nebudeme. Podle nás je to správná volba.

Tým opět čeká boj o záchranu. Jak to vypadá s posilami? Už jsou na cestě?
Tady bych se ještě vrátil k mladým hráčům. V tabulce jsme tam, kde jsme. Potřebovali bychom lepší výsledky, takže i pro mladé kluky je to daleko těžší. Jsou pod větším tlakem. My o tom s nimi ale mluvíme a pracujeme s nimi. Myslím, že to zatím zvládají velmi dobře. Potřebujeme kolem nich vytvořit silnou osu, vedle níž mohou mladíci dále růst a rozvíjet se.

Co se týče posil, už na něčem pracujeme déle. Chceme přivést hráče, kteří nám hned pomohou, ale i ty, s nimiž budeme počítat do budoucna. Trh je nyní hodně přebraný, každý si své hráče hodně hlídá a nechává si co nejširší kádr. Je fakt těžké někoho dotáhnout, ale teď okolo Vánoc to podle mě vypukne. Už na tom intenzivně pracujeme a někoho určitě dovedeme, ale chce to čas. Zároveň musím říct, že vybíráme pečlivě. Než sem nějaký hráč přijde, dvakrát ho obrátíme a zjistíme si o něm absolutně všechno. Když budeme všichni rozhodnutí a shodneme se na něm, až pak tady ten hráč bude.

V úvodu jste zmínil, že jaký jste byl na hřišti, takový budete i manažer. Asi tedy nebudete mít problém zvýšit hlas, že?
(směje se) Takhle jsem vychovaný odmalička. Fotbal miluju a strašně nerad prohrávám. Umím si ale vyhodnotit situaci zpětně. V kariéře se mi stalo, že jsem dvakrát nebo třikrát přestřelil, ale myslím, že za těch pětadvacet let toho zas až tolik nebylo. (směje se) Možná to tak na první pohled nevypadá, ale jsem klidný člověk. Mám klidnou povahu, ale zároveň jsem vítězný typ a nesnáším porážky. Když se mi něco nelíbí, řeknu to narovinu, i když se to některým lidem občas nelíbí. Samozřejmě ale vím, jak v dané chvíli mohu vystupovat. Tohle si pohlídám, nebude s tím žádný problém.

---