oficiální web
Slezského fotbalového clubu Opava
sobota 22.9., 9.kolo
SFC Opava 
od 17:00
 Teplice
Rozhovor – Jan Schaffartzik

Postup? Největší milník kariéry i zadostiučinění, hlásí Schaffartzik

16.05.2018, autor Redakce | FOTO: Deník / František Géla
Opava – V minulosti musel snášet tvrdý úděl odchovance. Putoval po hostováních, kde vystřídal různé štace. Nyní je lídr. Už druhým rokem patří k nepostradatelným oporám Slezského FC, vždyť je taky jedním z nejvytíženějších hráčů týmu. Záložník Jan Schaffartzik teď se svým mateřským klubem dosáhl na vysněnou metu – po třinácti letech pomohl vrátit Opavu mezi fotbalovou elitu.

Postup máte v kapse. Hotovo bylo v neděli po výhře Varnsdorfu nad Pardubicemi. Není vám líto, že jste neslavili přímo na trávníku?
Uhráli jsme si to už dříve. Všechny nás mrzelo, že jsme na Olympii remizovali. Chtěli jsme si to uhrát na hřišti, příležitostí jsme na to měli dost. To už je ale jedno. Bere se celá sezona, ve které se hraje třicet zápasů. Měli jsme konstantní formu, neměli jsme žádné výkyvy, což vyústilo v postup tři kola před koncem.

V Praze jste měli moře šancí. Zejména druhá půle volala po gólech…
Tolik šancí jsem viděl maximálně jen na tréninku. I v prvním poločase jsme měli tutovky. Ve druhé půli se střídalo jejich polehávání s našimi šancemi. Podobný zápas jsem opravdu nezažil. Hlavu jsem měl snad každou minutu v dlaních. Říkal jsem si: To snad není možné.

Postup klapnul, kde hledat klíč? Byly to ustálené výkony bez výkyvů?
Ano, celou sezonu jsme hráli v konstantní formě. Jde vidět, že všichni hráči jsou na tom výkonnostně podobně. Když někdo nehrál, zastoupil ho jiný hráč se stejnou formou. To byl základ našeho úspěchu.

Je postup do první ligy váš největší úspěch v kariéře?
Stoprocentně. Je to můj největší sportovní milník a myslím, že skoro všech hráčů v kabině i lidí, kteří se kolem fotbalu motají. Je to úspěch celého klubu – od práce vedení, trenérů, masérů i nás hráčů. Velký dík patří i našim rodinám a známým, že nás podporují ve všech situacích. Pro mě je to neuvěřitelně krásný pocit. Netušil jsem, že někdy budu součástí tohohle. Čekal jsem na to celou kariéru. Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že ve třiceti budu mít takový úspěch, nevěřil bych mu.

Pro vás coby opavského odchovance je postup ještě prestižnější, že?
Pro všechny je to velký moment, ale já se na to možná dívám jinak. Jsem odsud a vím, že tady byly špatné časy. Nehrával jsem a chodil jsem po různých hostováních. Je to zadostiučinění. Za třináct let tady prošlo tolik fotbalistů a trenérů… a já jsem teď součástí postupového týmu. Podobně to má určitě i Honza Žídek a další kluci z Opavy. Beru to jako nejvíc, co jde.

Je to velká satisfakce? V minulosti jste byl nechtěný hráč, dnes jako jeden z lídrů týmu slavíte postup…
To k tomu patří. Kdybych po těch hostováních nechodil, třeba už bych s fotbalem skončil. Pro mě to byl vždycky krok, který mě posunul někam výš. I když jsem byl někde na hostování, nebral jsem to za trest. Řekl jsem si, že trenér má asi jinou koncepci, takže jdu jinam, kde na sobě budu pracovat. Je to hodně o tom dřít, makat a neustoupit ze své cesty.

Někteří třeba mají štěstí, že ve dvaceti hrají. Já jsem ale rád, že jsem na těch třech, čtyřech hostováních byl. Poznal jsem spoustu jiných klubů. Viděl jsem, jak to chodí a zjistil, že to třeba není na tak profesionální úrovni jako v Opavě, proto si vážím více věcí. Když se zpětně ohlédnu, kde všude jsem byl, teď jsem za to strašně moc rád.

Už jste si stihl uvědomit, že jste s týmem prvoligoví?
Došlo mi to. I když byla teoretická šance, že by nás mohl někdo přeskočit, pořád jsem byl… (přemýšlí) Samozřejmě jsem věděl, že postup je za dveřmi, ale nechtěl jsem odšpuntovat svou radost. Po výsledku Varnsdorfu s Pardubicemi jsem byl zrovna s otcem a mamkou, takže jsme si poblahopřáli. Pak jsem jel za přítelkyní. Volali jsme si také s kluky. Dochází mi to každým dnem a úplně nejvíc nám to všem asi dojde, až začne liga.

Teď vás čeká přímý souboj s Příbramí o první místo. Těšíte se?
Bude to zápas se vším všudy. Hraje první s druhým, je to v televizi. Myslím, že přijde hodně lidí. Sezonu chceme zakončit prvním místem. Vím, že se za rok asi nebude nikdo ptát, jestli jsme postoupili z prvního, nebo druhého místa. My jsme ale mančaft, který chce vyhrávat v každém zápase – v přípravácích i třeba na tréninku. Příbram chceme porazit a odčinit podzimní porážku.

Ztráta koncentrace u vás v posledních kolech tedy nehrozí…
Trenér nás má na uzdě. Dokáže budit respekt. Má slovo. Nedokážeme si ulevit, v zápase jedeme vždy na sto procent. Trenér se na hráče dívá globálně a vidí, kdo se na to vykašle. Myslím si, že už teď spřádá myšlenky na ligu, takže bychom byli sami proti sobě, kdybychom do toho nešli na sto procent.

Co říkáte na velký fanouškovský zájem o opavský fotbal?
Jde vidět, že lidé mají po fotbale hlad. Chtějí vidět ligové týmy. Minulý rok jsme to načali pohárem a vším možným. Hráli jsme na špici a tento rok byl o to těžší, že jsme vyhlásili postup jako náš cíl už před sezonou. Hrajeme docela líbivý fotbal.

Lidé v Opavě mají sport rádi, jak fotbal, tak basket. Pro nás je to jen dobře. Jen škoda, že stadion není nafukovací. Hrát před takovou kulisou je skvělé, teď navíc máme postup. Všechno do sebe zapadlo dohromady tak jak mělo.



Pro sdílení na sociálních sítích jsou vyžadovány soubory cookies sociálních médií. Nastavení cookies