Co dál? Musí přijít jasné stanovisko, říká Balcárek. Čas tráví na chatě
Opava – Už je to více než měsíc, co byla pozastavena FORTUNA:LIGA. Současná vládní nařízení znemožňují rozjezd nejvyšší soutěže, Slezský FC ovšem zůstává na špičkách a připravuje se na opětovný start ligy. Jak aktuální situaci vnímá opavský kouč Jiří Balcárek?
Hráči se stále připravují individuálně, což není ideální. Jak vnímáte aktuální situaci?
Je to nepříjemné nejen pro hráče a trenéry, ale i pro celé kluby. Je to velká nejistota: kdy se začne a jestli se vůbec začne. Pauza už je opravdu dlouhá, tak dlouhou přestávku jsem nezažil ani jako hráč. Dovedu se vcítit do role hráče, kdy pět týdnů nemá míč… Je to nepříjemná situace, ale nedá se nic dělat.
S koronavirem nikdo nepočítal. Rozjede se podle vás opět liga? Umíte si to představit?
To je těžká otázka, protože situace se mění každým dnem a každou hodinou. Vychází různá prohlášení a podobně. Náš realizační tým pracuje s tím, že se začne hrát.
Máte představu, jak by mohly vypadat zápasy?
Jsem v kontaktu s hráči, voláme si také s dalšími trenéry. Pokud se to rozběhne, s fotbalem to nebude mít nic společného. Pokud se bude hrát systémem středa – sobota, nebo středa – neděle, už to nebude o plnohodnotné hře. Většina mužstev nemá tak široký kádr. Bude to znehodnocené, a pokud se začne, z mého pohledu bude soutěž neregulérní, ale jak říkám: Pracujeme s variantou, že se bude hrát.
Nejsme tak silní jako zahraniční kluby
A co vyšší riziko zranění hráčů?
Kluci jsou profíci, jsou na to trénování, ale nynější pauza, která vznikla, je nepříjemná. Představa, že ve středu hrajeme doma s Karvinou, ve čtvrtek máme pozápasový trénink a druhý den po zápase v pátek bychom měli hráče posadit do autobusu na šestihodinovou cestu do Teplic, kde bychom hráli v sobotu, je fakt složitá. Je to těžká situace.
Soutěž by se zřejmě dohrávala bez diváků. Co na to říkáte?
Řeknu mé osobní hledisko: Myslím si, že ve chvíli, kdy ve světě umírá spoustu lidí, by se mělo spíš řešit, aby se věci vrátily do zdravé kondice. Ať už jde o hráče i kluby vzhledem k finančním záležitostem, protože pro ně to bude velice těžké. Spíš bych to směřoval k tomu, aby nějakým způsobem začala nová sezona.
Hlavní je teď nastavit, co dál. Aby kluby měly jasnou představu a věděly, zda se bude hrát, nebo ne. Nemělo by se to dál protahovat. Mělo by přijít jasné stanovisko, aby kluby věděly buď ano, bude se hrát, nebo ne… Pokud se opět začne hrát a někde se objeví nákaza, zase se to stopne a někdo půjde do karantény. Neustále se to bude prodlužovat, a pak by v podstatě hned měla odstartovat nová sezona?
Jak by to podle vás vypadalo, kdyby na konec nynější sezony prakticky hned navázal nový soutěžní ročník?
Nedovedu si to představit, protože hráč potřebuje nějakou regeneraci po bloku, který má nastat. My bychom měli odehrát nějakých jedenáct utkání ve sledu středa – sobota, pak navíc třeba baráž a nedovedu si představit, že by měl hráč nastoupit bez regenerace. To se hned projeví na zdravotním stavu hráče.
Nejsme tak silní jako třeba kluby v zahraničí. Sám jsem tam nějakou dobu prožil. Týmy mají třeba pětatřicet fotbalistů a na jeden post jsou tři, čtyři plnohodnotní hráči, kteří se mohou v zápasech točit. My tady takový stav nemáme. V zahraničí navíc plní rozpočty obrovskými příjmy z televizních práv + prodejem ze vstupného, kdy na stadiony přijde třeba padesát tisíc diváků. Víme, v jakých mezích se to pohybuje u nás.
Úsporná opatření? Zcela přirozená
Pojďme teď k přímo k vám. Jak trávíte čas v době karantény?
Pracovně a dělám to, co jinak nestíhám. Dělám věci okolo domu i různé domácí práce. S rodinou jsme často na chalupě, je to asi 800 metrů nad mořem u lesa přímo na sjezdovce. Moc lidí tam nepotkáme, mám tam souseda, který je můj dobrý kamarád. Střídáme rodinný dům v Leštině s chatou v Hynčicích pod Sušinou.
Takže to vnímáte i tak, že všechno zlé je k něčemu dobré?
Přesně tak. Spoustu času teď trávíme doma, kde jsme byli jinak třeba jeden den z týdne. Když obvolávám kluky, vyplynulo z nich to, jak jim chybí, že nejsou s partou na tréninku. Dřív jim přišlo normální, že přijdou na stadion, mají jeden dva tréninky a jsou pospolu, kdežto teď pět týdnů nevidí kolektiv. Víc si toho budou vážit.
Klub řeší i úsporná opatření a možné snižování platů. Jak na tuto možnost nahlížíte?
V této chvíli mi to přijde úplně přirozené. Nehrajeme zápasy, na stadion nechodí diváci. V situaci, kdy umírají lidé, vidíme, že fotbal je až druhotný. Připadá mi to úplně normální.
Očekává se prudký ekonomický sešup. Jak to ovlivní fotbal potažmo český sport?
Mluvil jsem s kamarády, kteří mají různé firmy. Je jasné, že společnosti teď nebudou dávat peníze na fotbal či jakýkoliv jiný sport. Musí myslet na to, aby uživily vlastní lidi. Na druhou stranu lidé jsou doma a vždy budou chtít nějakou zábavu. Ať už to je fotbal, hokej nebo tenis. Sport k životu patří a patřit bude.
